Dentální hygiena v těhotenství: mýty, doporučení a bezpečnost

Proč je dentální hygiena v těhotenství tak důležitá

Změny v dutině ústní nejsou v těhotenství jen kosmetický či komfortní problém. Zánět v dutině ústní (gingivitida, parodontitida) je systémový zánět — tedy zánět, který má vliv na celé tělo a může se podílet na vzniku komplikací těhotenství.

Vliv těhotenství na ústní dutinu

1) Hormonální změny
Zvýšené hladiny estrogenů a progesteronu ovlivňují mikrocirkulaci a imunitní reakci v dásních.
Výsledek pro pacientku:

  • vyšší krvácivost dásní

  • zvýšená citlivost

  • vyšší náchylnost k gingivitidě (zánětu dásní)

  • možnost vzniku těhotenského epulidu (lokální benigní zduření dásně)

2) Změny ve slinách
Těhotenství může snižovat produkci slin a měnit jejich pH směrem ke kyselému.
Důsledky:

  • xerostomie (pocit suchosti v ústech)

  • snížená samočisticí schopnost ústní dutiny

  • zvýšené riziko zubního kazu a erozí

3) Změny v chování a režimu

  • častější „přikusování“ kvůli nevolnosti a glykemickým výkyvům

  • preference sladkého a kyselého

  • zvracení a kontakt skloviny s kyselinami

  • únava → zhoršení hygienických návyků

Spojení mezi zdravím dutiny ústní a průběhem těhotenství

Existuje přímá souvislost mezi parodontitidou (hlubší chronický zánět závěsného aparátu zubů) a komplikacemi těhotenství. Dostupné studie ukazují, že přítomnost neléčeného zánětu zvyšuje rizika:

  • předčasného porodu (riziko až 3–7× vyšší)

  • nízké porodní hmotnosti novorozence

  • souvislost se závažnější preeklampsií

  • obousměrný vztah s gestačním diabetem (diabetes zhoršuje parodontitidu a naopak)

Mechanismus:
Bakterie a jejich toxiny z dásní přecházejí do krevního řečiště. Organismus reaguje zvýšenou produkcí zánětlivých mediátorů (např. prostaglandiny, TNF-α, IL-6), které mohou předčasně spustit kontrakce nebo ovlivnit placentární prostředí.

Nejčastější dentální problémy v těhotenství

1) Těhotenská gingivitida (zánět dásní v těhotenství)

Co to je:
Zánětlivá reakce dásní na přítomnost plaku zesílená hormonální změnou. Postihuje 60–75 % těhotných, nejčastěji mezi 2.–8. měsícem.

Příznaky:

  • zarudlé a oteklé dásně

  • krvácení při čištění nebo jídle

  • citlivost na dotek

  • nepříjemný zápach z úst

Prevence a léčba:

  • důsledná domácí hygiena 2× denně

  • denní mezizubní péče (nit / kartáčky)

  • profesionální dentální hygiena — frekvence dle nálezu, u gingivitidy typicky každé 3 měsíce

  • chlorhexidin (antiseptikum) krátkodobě — obvykle 2–3 týdny při aktivním zánětu

  • dostatek vitaminu C ve stravě

2) Těhotenský epulis (lokální benigní zduření dásně)

Charakteristika:

  • červený až namodralý útvar mezi zuby

  • snadno krvácí

  • roste rychle, ale není zhoubný

  • často ustoupí spontánně po porodu

Postup:

  • sledovat, pokud nevadí

  • chirurgicky řešit jen při výrazných obtížích (krvácení, bolest, překážení při jídle)

  • při ošetření v těhotenství častá recidiva → definitivně řešit až po porodu

3) Zubní kaz (důsledek zvýšené kyselosti, častého jídla a zhoršené hygieny)

Rizikové faktory v těhotenství:

  • časté pojídání drobných porcí

  • preference sladkého a kyselého

  • kontakt skloviny s kyselinami při zvracení

  • únava → zhoršení hygieny

  • kyselé pH kvůli snížené slinivosti

Prevence:

  • po zvracení nečistit ihned, ale vypláchnout vodou nebo sodou (neutralizace kyseliny)

  • zuby čistit až po 30–60 minutách

  • fluoridová pasta 2× denně

  • omezit frekvenci sladkých a kyselých jídel

  • žvýkačky s xylitolem po jídle (stimulace slin)

4) Eroze zubní skloviny (chemické rozpouštění skloviny kyselinami)

Příčiny:

  • časté zvracení (např. hyperemesis gravidarum)

  • gastroezofageální reflux (častý v těhotenství)

  • kyselé nápoje / potraviny

Prevence:

  • neutralizace po zvracení (voda / soda)

  • vyhýbat se kyselým nápojům a jejich popíjení „po doušcích“

  • fluoridační gely/laky u stomatologa při riziku erozí

Bezpečnost stomatologických procedur v těhotenství

Co je bezpečné v kterém trimestru

První trimestr (1.–13. týden)

  • probíhá organogeneze (vývoj základních orgánů plodu) → snažíme se vyhnout zbytečným zákrokům

  • bezpečné: preventivní prohlídky, dentální hygiena, edukace

  • nutné akutní výkony se provádějí (absces, bolest, trauma) — odklad je rizikový

  • elektivní (odložitelné) výkony se odkládají

Druhý trimestr (14.–27. týden)

  • plod je stabilnější, matka se cítí obvykle nejlépe

  • nejvhodnější období pro plánovaná ošetření (sanace kazů, extrakce při indikaci, endodontické ošetření, fluoridace, případný RTG při indikaci)

Třetí trimestr (28. týden až porod)

  • lze provádět nezbytné výkony bezpečně

  • problémem může být dlouhé sezení na zádech (útlak dolní duté žíly → pokles tlaku, dušnost)

  • řešení: poloha mírně na levý bok, kratší sezení, přestávky

Bezpečnost lokální anestezie

Co je důležité vědět:

  • Lokální anestetika používaná ve stomatologii jsou u těhotných považována za bezpečná

  • Nejčastěji používaný lidokain má dlouhodobě dobrý bezpečnostní profil

  • Adrenalin v běžných stomatologických dávkách (1:100 000–1:200 000) nevyvolává kontrakce a je bezpečný

Důvod, proč anestezii neodmítat:
Bolest a stres vedou ke zvýšené produkci stresových hormonů (kortizol, katecholaminy), mohou zvyšovat krevní tlak a neléčená bolest představuje větší riziko než lokální znecitlivění.

Rentgenové vyšetření (RTG)

Fakta o dávce:

  • dentální RTG má velmi nízkou dávku záření (cca 0,001–0,01 mSv)

  • riziko poškození plodu vzniká až při >100 mSv

  • s použitím ochranné zástěry a kolimace je expozice plodu prakticky nulová

Kdy rentgen ano:

  • akutní bolest s podezřením na zánět kořenového hrotu/absces

  • úraz

  • před nutným výkonem (např. extrakce, endo)

Kdy ne:

  • neprovádět „pro jistotu“ — pouze při indikaci, ne z preventivního zvědavého screeningu

Medikace v těhotenství

Analgetika (léky proti bolesti):

  • paracetamol = lék první volby v těhotenství

  • NSAID (např. ibuprofen) — lze krátkodobě v 1. a 2. trimestru, ne ve 3. trimestru (riziko uzávěru ductus arteriosus)

  • aspirin, metamizol — nedoporučené / kontraindikované v těhotenství

Antibiotika:

  • bezpečná při indikaci: penicilin, amoxicilin, cefalosporiny, klindamycin

  • tetracykliny — kontraindikované (poškození skloviny plodu)

  • metronidazol — při indikaci preferovaně od 2. trimestru

Dentální hygiena – profesionální čištění v těhotenství

Profesní dentální hygiena je bezpečná ve všech trimestrech.
Naopak — je jedním z nejúčinnějších opatření proti komplikacím vyvolaným zánětem v dutině ústní.

Proč je důležitá právě v těhotenství:

  • omezuje zánět dásní (gingivitidu) a snižuje bakteriální zátěž

  • předchází vzniku nebo progresi parodontitidy (hlubšího zánětu)

  • snižuje riziko předčasného porodu u žen se zánětem dásní

  • řeší problém „kdy si sama doma neporadím“

Jak často?

  • při zvýšeném riziku (krvácení, zánět, parodontální nález): ideálně každé 3 měsíce

  • při bezproblémovém průběhu: individuálně dle nálezu lékaře/hygienistky

Jak ošetření probíhá:

  • případná úprava polohy (mírně na levém boku)

  • jemnější technika při citlivých dásních

  • ultrazvukové přístroje jsou bezpečné

  • v případě zánětu lze krátkodobě doplnit antiseptickou podporu (chlorhexidin na omezenou dobu)

Kdy odložit nebo konzultovat:

  • těžká hyperemesis gravidarum

  • rizikové těhotenství s aktivní děložní činností (po doporučení gynekologa)

Doporučený protokol péče o zuby podle trimestrů

Před těhotenstvím (pokud je plánované)

Nejlepší je „připravit ústa před otěhotněním“:

  • kompletní vyšetření, sanace kazů

  • ošetření parodontitidy

  • odstranění ložisek infekce

  • extrakce problematických zubů, které by mohly začít bolet v těhotenství

  • výměna starých výplní lze řešit ještě před otěhotněním (během těhotenství se nové amalgámy nedělají)

První trimestr (1.–13. týden)

Ano:

  • informovat zubního lékaře o těhotenství

  • preventivní prohlídka

  • profesionální hygiena

  • edukace domácí péče

  • akutní výkony při bolesti/infekci

Odložit:

  • estetické zákroky (bělení, fazety, elektivní výměny)

  • jakékoliv „zbytečné“ výkony, pokud nejsou medicínsky nutné

Druhý trimestr (14.–27. týden)

Ideální období pro:

  • ošetření kazů

  • ošetření zánětů dásní/parodontu

  • endodontické ošetření (ošetření kořenových kanálků) při indikaci

  • extrakce problémových zubů

  • RTG při indikaci

Třetí trimestr (28. týden až porod)

Ano:

  • kontrola a dentální hygiena kolem 30.–32. týdne

  • dořešení drobnějších výkonů, pokud je to nutné

  • bezpečná péče s úpravou polohy (na levý bok)

Pozor na:

  • delší polohu na zádech → přestávky, polohování

  • signály k přerušení (závratě, dušnost, tlak na hrudi, kontrakce)

Mýty a fakta o dentální hygieně v těhotenství

MÝTUS 1 — „Každé dítě stojí matku jeden zub“

NEPRAVDA.
Ztráta zubů není fyziologickým důsledkem těhotenství. Pokud dojde k destrukci zubu, je to následek neléčeného kazu nebo parodontitidy, nikoli toho, že „tělo si bere zub“.

MÝTUS 2 — „Dítě si bere vápník z mých zubů“

NEPRAVDA.
Zubní sklovina je nemetabolická struktura — tělo z ní vápník „odebrat neumí“.
Při nedostatku vápníku si tělo bere kalcium z kostí, ne ze zubů.

MÝTUS 3 — „V těhotenství nemůžu k zubaři“

NEPRAVDA a zároveň nebezpečný omyl.
Péče je bezpečná a doporučená v průběhu celého těhotenství.
Odklad vede k progresi zánětu/kazu a tím i ke zvýšení rizika komplikací těhotenství.

MÝTUS 4 — „Lokální anestezie škodí dítěti“

NEPRAVDA.
Lokální anestetika používaná ve stomatologii mají dobrý bezpečnostní profil.
Naopak neléčená bolest a stres jsou pro těhotenství rizikovější než aplikace anestezie.

MÝTUS 5 — „Rentgen v těhotenství způsobí vrozené vady“

NEPRAVDA.
Dávka záření z dentálního RTG je extrémně nízká.
S ochrannou zástěrou je expozice plodu prakticky nulová.
RTG se provádí jen při indikaci — pokud je třeba, neodkládá se.

MÝTUS 6 — „Profesionální čištění může vyvolat předčasný porod“

NEPRAVDA.
Čištění je bezpečné v celém těhotenství.
Naopak neléčená parodontitida zvyšuje riziko předčasného porodu 3–7×.

MÝTUS 7 — „Fluoridová pasta je v těhotenství zakázaná“

NEPRAVDA.
Fluorid působí lokálně, neposkytuje systémovou dávku nebezpečnou pro plod.
Fluoridová pasta je doporučená jako prevence kazu.

MÝTUS 8 — „Po porodu se zuby vrátí samy do normálu“

ČÁSTEČNĚ PRAVDA.
Ano, hormonální vlivy a těhotenská gingivitida obvykle ustoupí.
Nikoliv však kaz nebo parodontitida — ty se bez léčby nezlepší.

MÝTUS 9 — „Kojení kazí zuby“

NEPRAVDA v čisté formě.
Mateřské mléko samo kaz nezpůsobí.
Riziko vzniká až při kombinaci noční kojení + zuby nečištěné + sladké přídavky.

Stravovací doporučení pro zdravé zuby v těhotenství

Výživa v těhotenství ovlivňuje nejen celkové zdraví a vývoj plodu, ale také prostředí v ústech — tedy riziko kazu, erozí a zánětů. Důležité je nejen CO jíme, ale i JAK ČASTO a V JAKÉM POŘADÍ.

Klíčové živiny pro dutinu ústní

Vápník (Ca) – stavební prvek kostí a zubů
Doporučený příjem: 1000–1300 mg denně
Zdroje: mléko, jogurt, sýr, sardinky s kostmi, mandlové mléko obohacené vápníkem, listová zelenina

Vitamin D – nezbytný pro vstřebávání vápníku
Doporučený příjem: obvykle 800–1000 IU denně (v našich zeměpisných šířkách často doporučována suplementace)
Zdroje: tučné ryby, vaječný žloutek, suplementy dle doporučení lékaře

Vitamin C – podporuje hojení a zdraví dásní
Zdroje: citrusy, jahody, paprika, brokolice

Fosfor (P) – spolu s vápníkem tvoří hydroxyapatit (minerální složku zubu)
Zdroje: mléčné výrobky, maso, ryby, luštěniny, vejce

Stravovací návyky — co prospívá a co škodí

Doporučeno:

  • 5–6 menších jídel denně místo neustálého přikusování

  • pít vodu během dne (zvyšuje pufrační kapacitu slin)

  • po jídle kousek sýra nebo žvýkačka se xylitolem

  • ovoce raději vázat k hlavním jídlům než „na samotné kyselé svačince“

  • nevyplachovat ústa po čištění pasty (ponechat fluorid působit)

Omezit:

  • sladké a kyselé nápoje (cola, džusy, ice tea)

  • lepivé sladkosti (karamelky, gumové bonbony — ulpívají v fisurách)

  • „sipping“ – popíjení kyselých nápojů po celý den
    (každý doušek = nové okyselení na ~20 minut)

  • pojídání mezi jídly bez následné hygieny

Praktické tipy při ranní nevolnosti / zvracení

  • Po zvracení NEČISTIT zuby ihned
    (sklovina je po kontaktu s kyselinou změklá a kartáček ji obrušuje)

  • Vypláchnout ústa vodou nebo roztokem sody bikarbony

  • Zuby čistit až za 30–60 minut

  • Pokud kartáček nevyhovuje při nevolnosti → krátká hlavice / jiná příchuť pasty / elektrický kartáček

Při gestačním diabetu

U těhotných s gestačním diabetem je vyšší riziko:

  • kazu

  • zánětu dásní

  • horšího hojení

Doporučení:

  • dentální hygiena častěji (dle nálezu)

  • redukce jednoduchých cukrů ještě důsledněji

  • pečlivější mezizubní hygiena

Speciální situace

Hyperemesis gravidarum (silné a časté zvracení)

Tato forma přetrvávajících nevolností výrazně zvyšuje erozi skloviny a zvyšuje riziko kazu.

Doporučení:

  • po každém zvracení vypláchnout ústa vodou nebo roztokem sody bikarbony (neutralizace kyseliny)

  • nečistit zuby ihned po zvracení (počkat 30–60 min)

  • častější profesionální fluoridace (gel/lak u stomatologa)

Gestační diabetes

Vyšší hladiny glukózy v krvi i ve slinách zvyšují růst bakterií a riziko zánětů.
Dopady: vyšší riziko kazu, gingivitidy a horší hojení.

Doporučení:

  • přísnější redukce jednoduchých cukrů

  • důsledná mezizubní hygiena

  • častější dentální hygiena podle nálezu (často každé 2–3 měsíce)

Rizikové těhotenství

U rizikových těhotenství (např. hrozící předčasný porod, preeklampsie, cervikální insuficience) je péče možná, ale komplexnější výkony je vhodné konzultovat s gynekologem.

Princip:

  • prevence a akutní výkony se neodkládají, protože zánět je systémové riziko

  • elektivní výkony lze řešit až po porodu

Medikace a kojení

Většina lokálních anestetik i hlavní antibiotika doporučovaná v těhotenství jsou kompatibilní i s kojením (paracetamol, penicilinová antibiotika apod.).
Vždy je nutné řídit se konkrétním léčivým přípravkem a doporučením lékaře.

Péče po porodu

Po porodu obvykle ustoupí hormonální vlivy a tím i krvácení dásní.
Kaz ani parodontitida však samy nezmizí.

Doporučení po porodu:

  • návštěva zubaře cca 6–8 týdnů po porodu

  • doplnění nebo dokončení odložených výkonů

  • profesionální hygiena po odeznění akutních hormonálních změn

  • případné odstranění epulidu (pokud přetrvává)

Praktický checklist pro těhotné ženy

Každodenní domácí péče

Ráno

  • Vyčistit zuby 2 minuty fluoridovou pastou

  • Vyčistit jazyk (snížení množství bakterií)

  • Pokud zvracíte: nejdřív jídlo, čištění až 30–60 min poté

Během dne

  • Pít vodu průběžně

  • Po jídle vypláchnout ústa nebo žvýkat žvýkačku se xylitolem

  • Omezit sladké/kyselé nápoje a „uzobávání“

Večer

  • Mezizubní hygiena (nit nebo mezizubní kartáčky)

  • Vyčistit zuby 2 minuty

  • Při zánětu krátkodobě antiseptikum (chlorhexidin 2–3 týdny)

Co dělat v jednotlivých trimestrech

1. trimestr

  • Informovat zubní ordinaci o těhotenství

  • Preventivní prohlídka, dentální hygiena

  • Akutní výkony neodkládat

  • Estetické a elektivní zákroky odložit

2. trimestr (ideální období pro ošetření)

  • Sanace kazů

  • Ošetření zánětlivých stavů

  • Extrakce při indikaci

  • RTG pouze při indikaci

3. trimestr

  • Poslední kontrola cca kolem 30.–32. týdne

  • Možné všechny nezbytné výkony s úpravou polohy

  • Vyvarovat se dlouhého ležení na zádech

Po porodu

  • Kontrola 6–8 týdnů po porodu

  • Dokončení odložených výkonů

  • Eventuální odstranění epulidu

Kdy kontaktovat zubního lékaře ihned

  • Silná bolest zubu

  • Otok obličeje nebo dásní

  • Horečka se zubní bolestí

  • Úraz zubu

  • Absces (hnisavé zduření)

  • Nekontrolovatelné krvácení z dásní

Co říct zubnímu lékaři

  • Týden těhotenství

  • Průběh (rizika, komplikace)

  • Aktuálně užívané léky a suplementy

  • Gestační diabetes / hypertenze / preeklampsie / rizikové těhotenství

  • Kontakt na gynekologa (při plánovaném větším výkonu)

Závěr: proč to celé má smysl

Zdraví dutiny ústní v těhotenství není „kosmetika“, ale součást prevence komplikací těhotenství.
Neléčený zánět a infekce v ústech jsou pro plod větší riziko než jakýkoli standardní stomatologický výkon.

Klíčová sdělení:

  • Preventivní péče a ošetření v těhotenství jsou bezpečné a doporučené

  • Druhý trimestr je nejvhodnější pro plánované výkony

  • Akutní problémy nikdy neodkládat

  • Rentgen při indikaci je bezpečný

  • Lokální anestezie je bezpečná

  • Fluoridová hygiena je přínosná

  • Pravidelná profesionální hygiena je prevence komplikací

Zdravá ústa matky = nižší riziko předčasného porodu a zdravější průběh těhotenství.

 

Logo100x50

Určeno odborným pracovníkům

ve zdravotnictví

Tyto stránky a na nich dále obsažené informace jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví a nejsou určeny široké – laické - veřejnosti.

Pokračováním v používání těchto stránek potvrzujete, že jste odborníkem ve smyslu §2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, a že jste si vědom(a) rizik, která jsou spojena s tím, že se seznámíte s informacemi takto určenými pro případ, že odborníkem nejste.