Dentální hygiena v těhotenství: mýty, doporučení a bezpečnost
.jpg)
Proč je dentální hygiena v těhotenství tak důležitá
Změny v dutině ústní nejsou v těhotenství jen kosmetický či komfortní problém. Zánět v dutině ústní (gingivitida, parodontitida) je systémový zánět — tedy zánět, který má vliv na celé tělo a může se podílet na vzniku komplikací těhotenství.
Vliv těhotenství na ústní dutinu
1) Hormonální změny
Zvýšené hladiny estrogenů a progesteronu ovlivňují mikrocirkulaci a imunitní reakci v dásních.
Výsledek pro pacientku:
-
vyšší krvácivost dásní
-
zvýšená citlivost
-
vyšší náchylnost k gingivitidě (zánětu dásní)
-
možnost vzniku těhotenského epulidu (lokální benigní zduření dásně)
2) Změny ve slinách
Těhotenství může snižovat produkci slin a měnit jejich pH směrem ke kyselému.
Důsledky:
-
xerostomie (pocit suchosti v ústech)
-
snížená samočisticí schopnost ústní dutiny
-
zvýšené riziko zubního kazu a erozí
3) Změny v chování a režimu
-
častější „přikusování“ kvůli nevolnosti a glykemickým výkyvům
-
preference sladkého a kyselého
-
zvracení a kontakt skloviny s kyselinami
-
únava → zhoršení hygienických návyků
Spojení mezi zdravím dutiny ústní a průběhem těhotenství
Existuje přímá souvislost mezi parodontitidou (hlubší chronický zánět závěsného aparátu zubů) a komplikacemi těhotenství. Dostupné studie ukazují, že přítomnost neléčeného zánětu zvyšuje rizika:
-
předčasného porodu (riziko až 3–7× vyšší)
-
nízké porodní hmotnosti novorozence
-
souvislost se závažnější preeklampsií
-
obousměrný vztah s gestačním diabetem (diabetes zhoršuje parodontitidu a naopak)
Mechanismus:
Bakterie a jejich toxiny z dásní přecházejí do krevního řečiště. Organismus reaguje zvýšenou produkcí zánětlivých mediátorů (např. prostaglandiny, TNF-α, IL-6), které mohou předčasně spustit kontrakce nebo ovlivnit placentární prostředí.
Nejčastější dentální problémy v těhotenství
1) Těhotenská gingivitida (zánět dásní v těhotenství)
Co to je:
Zánětlivá reakce dásní na přítomnost plaku zesílená hormonální změnou. Postihuje 60–75 % těhotných, nejčastěji mezi 2.–8. měsícem.
Příznaky:
-
zarudlé a oteklé dásně
-
krvácení při čištění nebo jídle
-
citlivost na dotek
-
nepříjemný zápach z úst
Prevence a léčba:
-
důsledná domácí hygiena 2× denně
-
denní mezizubní péče (nit / kartáčky)
-
profesionální dentální hygiena — frekvence dle nálezu, u gingivitidy typicky každé 3 měsíce
-
chlorhexidin (antiseptikum) krátkodobě — obvykle 2–3 týdny při aktivním zánětu
-
dostatek vitaminu C ve stravě
2) Těhotenský epulis (lokální benigní zduření dásně)
Charakteristika:
-
červený až namodralý útvar mezi zuby
-
snadno krvácí
-
roste rychle, ale není zhoubný
-
často ustoupí spontánně po porodu
Postup:
-
sledovat, pokud nevadí
-
chirurgicky řešit jen při výrazných obtížích (krvácení, bolest, překážení při jídle)
-
při ošetření v těhotenství častá recidiva → definitivně řešit až po porodu
3) Zubní kaz (důsledek zvýšené kyselosti, častého jídla a zhoršené hygieny)
Rizikové faktory v těhotenství:
-
časté pojídání drobných porcí
-
preference sladkého a kyselého
-
kontakt skloviny s kyselinami při zvracení
-
únava → zhoršení hygieny
-
kyselé pH kvůli snížené slinivosti
Prevence:
-
po zvracení nečistit ihned, ale vypláchnout vodou nebo sodou (neutralizace kyseliny)
-
zuby čistit až po 30–60 minutách
-
fluoridová pasta 2× denně
-
omezit frekvenci sladkých a kyselých jídel
-
žvýkačky s xylitolem po jídle (stimulace slin)
4) Eroze zubní skloviny (chemické rozpouštění skloviny kyselinami)
Příčiny:
-
časté zvracení (např. hyperemesis gravidarum)
-
gastroezofageální reflux (častý v těhotenství)
-
kyselé nápoje / potraviny
Prevence:
-
neutralizace po zvracení (voda / soda)
-
vyhýbat se kyselým nápojům a jejich popíjení „po doušcích“
-
fluoridační gely/laky u stomatologa při riziku erozí
Bezpečnost stomatologických procedur v těhotenství
Co je bezpečné v kterém trimestru
První trimestr (1.–13. týden)
-
probíhá organogeneze (vývoj základních orgánů plodu) → snažíme se vyhnout zbytečným zákrokům
-
bezpečné: preventivní prohlídky, dentální hygiena, edukace
-
nutné akutní výkony se provádějí (absces, bolest, trauma) — odklad je rizikový
-
elektivní (odložitelné) výkony se odkládají
Druhý trimestr (14.–27. týden)
-
plod je stabilnější, matka se cítí obvykle nejlépe
-
nejvhodnější období pro plánovaná ošetření (sanace kazů, extrakce při indikaci, endodontické ošetření, fluoridace, případný RTG při indikaci)
Třetí trimestr (28. týden až porod)
-
lze provádět nezbytné výkony bezpečně
-
problémem může být dlouhé sezení na zádech (útlak dolní duté žíly → pokles tlaku, dušnost)
-
řešení: poloha mírně na levý bok, kratší sezení, přestávky
Bezpečnost lokální anestezie
Co je důležité vědět:
-
Lokální anestetika používaná ve stomatologii jsou u těhotných považována za bezpečná
-
Nejčastěji používaný lidokain má dlouhodobě dobrý bezpečnostní profil
-
Adrenalin v běžných stomatologických dávkách (1:100 000–1:200 000) nevyvolává kontrakce a je bezpečný
Důvod, proč anestezii neodmítat:
Bolest a stres vedou ke zvýšené produkci stresových hormonů (kortizol, katecholaminy), mohou zvyšovat krevní tlak a neléčená bolest představuje větší riziko než lokální znecitlivění.
Rentgenové vyšetření (RTG)
Fakta o dávce:
-
dentální RTG má velmi nízkou dávku záření (cca 0,001–0,01 mSv)
-
riziko poškození plodu vzniká až při >100 mSv
-
s použitím ochranné zástěry a kolimace je expozice plodu prakticky nulová
Kdy rentgen ano:
-
akutní bolest s podezřením na zánět kořenového hrotu/absces
-
úraz
-
před nutným výkonem (např. extrakce, endo)
Kdy ne:
-
neprovádět „pro jistotu“ — pouze při indikaci, ne z preventivního zvědavého screeningu
Medikace v těhotenství
Analgetika (léky proti bolesti):
-
paracetamol = lék první volby v těhotenství
-
NSAID (např. ibuprofen) — lze krátkodobě v 1. a 2. trimestru, ne ve 3. trimestru (riziko uzávěru ductus arteriosus)
-
aspirin, metamizol — nedoporučené / kontraindikované v těhotenství
Antibiotika:
-
bezpečná při indikaci: penicilin, amoxicilin, cefalosporiny, klindamycin
-
tetracykliny — kontraindikované (poškození skloviny plodu)
-
metronidazol — při indikaci preferovaně od 2. trimestru
Dentální hygiena – profesionální čištění v těhotenství
Profesní dentální hygiena je bezpečná ve všech trimestrech.
Naopak — je jedním z nejúčinnějších opatření proti komplikacím vyvolaným zánětem v dutině ústní.
Proč je důležitá právě v těhotenství:
-
omezuje zánět dásní (gingivitidu) a snižuje bakteriální zátěž
-
předchází vzniku nebo progresi parodontitidy (hlubšího zánětu)
-
snižuje riziko předčasného porodu u žen se zánětem dásní
-
řeší problém „kdy si sama doma neporadím“
Jak často?
-
při zvýšeném riziku (krvácení, zánět, parodontální nález): ideálně každé 3 měsíce
-
při bezproblémovém průběhu: individuálně dle nálezu lékaře/hygienistky
Jak ošetření probíhá:
-
případná úprava polohy (mírně na levém boku)
-
jemnější technika při citlivých dásních
-
ultrazvukové přístroje jsou bezpečné
-
v případě zánětu lze krátkodobě doplnit antiseptickou podporu (chlorhexidin na omezenou dobu)
Kdy odložit nebo konzultovat:
-
těžká hyperemesis gravidarum
-
rizikové těhotenství s aktivní děložní činností (po doporučení gynekologa)
Doporučený protokol péče o zuby podle trimestrů
Před těhotenstvím (pokud je plánované)
Nejlepší je „připravit ústa před otěhotněním“:
-
kompletní vyšetření, sanace kazů
-
ošetření parodontitidy
-
odstranění ložisek infekce
-
extrakce problematických zubů, které by mohly začít bolet v těhotenství
-
výměna starých výplní lze řešit ještě před otěhotněním (během těhotenství se nové amalgámy nedělají)
První trimestr (1.–13. týden)
Ano:
-
informovat zubního lékaře o těhotenství
-
preventivní prohlídka
-
profesionální hygiena
-
edukace domácí péče
-
akutní výkony při bolesti/infekci
Odložit:
-
estetické zákroky (bělení, fazety, elektivní výměny)
-
jakékoliv „zbytečné“ výkony, pokud nejsou medicínsky nutné
Druhý trimestr (14.–27. týden)
Ideální období pro:
-
ošetření kazů
-
ošetření zánětů dásní/parodontu
-
endodontické ošetření (ošetření kořenových kanálků) při indikaci
-
extrakce problémových zubů
-
RTG při indikaci
Třetí trimestr (28. týden až porod)
Ano:
-
kontrola a dentální hygiena kolem 30.–32. týdne
-
dořešení drobnějších výkonů, pokud je to nutné
-
bezpečná péče s úpravou polohy (na levý bok)
Pozor na:
-
delší polohu na zádech → přestávky, polohování
-
signály k přerušení (závratě, dušnost, tlak na hrudi, kontrakce)
Mýty a fakta o dentální hygieně v těhotenství
MÝTUS 1 — „Každé dítě stojí matku jeden zub“
NEPRAVDA.
Ztráta zubů není fyziologickým důsledkem těhotenství. Pokud dojde k destrukci zubu, je to následek neléčeného kazu nebo parodontitidy, nikoli toho, že „tělo si bere zub“.
MÝTUS 2 — „Dítě si bere vápník z mých zubů“
NEPRAVDA.
Zubní sklovina je nemetabolická struktura — tělo z ní vápník „odebrat neumí“.
Při nedostatku vápníku si tělo bere kalcium z kostí, ne ze zubů.
MÝTUS 3 — „V těhotenství nemůžu k zubaři“
NEPRAVDA a zároveň nebezpečný omyl.
Péče je bezpečná a doporučená v průběhu celého těhotenství.
Odklad vede k progresi zánětu/kazu a tím i ke zvýšení rizika komplikací těhotenství.
MÝTUS 4 — „Lokální anestezie škodí dítěti“
NEPRAVDA.
Lokální anestetika používaná ve stomatologii mají dobrý bezpečnostní profil.
Naopak neléčená bolest a stres jsou pro těhotenství rizikovější než aplikace anestezie.
MÝTUS 5 — „Rentgen v těhotenství způsobí vrozené vady“
NEPRAVDA.
Dávka záření z dentálního RTG je extrémně nízká.
S ochrannou zástěrou je expozice plodu prakticky nulová.
RTG se provádí jen při indikaci — pokud je třeba, neodkládá se.
MÝTUS 6 — „Profesionální čištění může vyvolat předčasný porod“
NEPRAVDA.
Čištění je bezpečné v celém těhotenství.
Naopak neléčená parodontitida zvyšuje riziko předčasného porodu 3–7×.
MÝTUS 7 — „Fluoridová pasta je v těhotenství zakázaná“
NEPRAVDA.
Fluorid působí lokálně, neposkytuje systémovou dávku nebezpečnou pro plod.
Fluoridová pasta je doporučená jako prevence kazu.
MÝTUS 8 — „Po porodu se zuby vrátí samy do normálu“
ČÁSTEČNĚ PRAVDA.
Ano, hormonální vlivy a těhotenská gingivitida obvykle ustoupí.
Nikoliv však kaz nebo parodontitida — ty se bez léčby nezlepší.
MÝTUS 9 — „Kojení kazí zuby“
NEPRAVDA v čisté formě.
Mateřské mléko samo kaz nezpůsobí.
Riziko vzniká až při kombinaci noční kojení + zuby nečištěné + sladké přídavky.
Stravovací doporučení pro zdravé zuby v těhotenství
Výživa v těhotenství ovlivňuje nejen celkové zdraví a vývoj plodu, ale také prostředí v ústech — tedy riziko kazu, erozí a zánětů. Důležité je nejen CO jíme, ale i JAK ČASTO a V JAKÉM POŘADÍ.
Klíčové živiny pro dutinu ústní
Vápník (Ca) – stavební prvek kostí a zubů
Doporučený příjem: 1000–1300 mg denně
Zdroje: mléko, jogurt, sýr, sardinky s kostmi, mandlové mléko obohacené vápníkem, listová zelenina
Vitamin D – nezbytný pro vstřebávání vápníku
Doporučený příjem: obvykle 800–1000 IU denně (v našich zeměpisných šířkách často doporučována suplementace)
Zdroje: tučné ryby, vaječný žloutek, suplementy dle doporučení lékaře
Vitamin C – podporuje hojení a zdraví dásní
Zdroje: citrusy, jahody, paprika, brokolice
Fosfor (P) – spolu s vápníkem tvoří hydroxyapatit (minerální složku zubu)
Zdroje: mléčné výrobky, maso, ryby, luštěniny, vejce
Stravovací návyky — co prospívá a co škodí
Doporučeno:
-
5–6 menších jídel denně místo neustálého přikusování
-
pít vodu během dne (zvyšuje pufrační kapacitu slin)
-
po jídle kousek sýra nebo žvýkačka se xylitolem
-
ovoce raději vázat k hlavním jídlům než „na samotné kyselé svačince“
-
nevyplachovat ústa po čištění pasty (ponechat fluorid působit)
Omezit:
-
sladké a kyselé nápoje (cola, džusy, ice tea)
-
lepivé sladkosti (karamelky, gumové bonbony — ulpívají v fisurách)
-
„sipping“ – popíjení kyselých nápojů po celý den
(každý doušek = nové okyselení na ~20 minut) -
pojídání mezi jídly bez následné hygieny
Praktické tipy při ranní nevolnosti / zvracení
-
Po zvracení NEČISTIT zuby ihned
(sklovina je po kontaktu s kyselinou změklá a kartáček ji obrušuje) -
Vypláchnout ústa vodou nebo roztokem sody bikarbony
-
Zuby čistit až za 30–60 minut
-
Pokud kartáček nevyhovuje při nevolnosti → krátká hlavice / jiná příchuť pasty / elektrický kartáček
Při gestačním diabetu
U těhotných s gestačním diabetem je vyšší riziko:
-
kazu
-
zánětu dásní
-
horšího hojení
Doporučení:
-
dentální hygiena častěji (dle nálezu)
-
redukce jednoduchých cukrů ještě důsledněji
-
pečlivější mezizubní hygiena
Speciální situace
Hyperemesis gravidarum (silné a časté zvracení)
Tato forma přetrvávajících nevolností výrazně zvyšuje erozi skloviny a zvyšuje riziko kazu.
Doporučení:
-
po každém zvracení vypláchnout ústa vodou nebo roztokem sody bikarbony (neutralizace kyseliny)
-
nečistit zuby ihned po zvracení (počkat 30–60 min)
-
častější profesionální fluoridace (gel/lak u stomatologa)
Gestační diabetes
Vyšší hladiny glukózy v krvi i ve slinách zvyšují růst bakterií a riziko zánětů.
Dopady: vyšší riziko kazu, gingivitidy a horší hojení.
Doporučení:
-
přísnější redukce jednoduchých cukrů
-
důsledná mezizubní hygiena
-
častější dentální hygiena podle nálezu (často každé 2–3 měsíce)
Rizikové těhotenství
U rizikových těhotenství (např. hrozící předčasný porod, preeklampsie, cervikální insuficience) je péče možná, ale komplexnější výkony je vhodné konzultovat s gynekologem.
Princip:
-
prevence a akutní výkony se neodkládají, protože zánět je systémové riziko
-
elektivní výkony lze řešit až po porodu
Medikace a kojení
Většina lokálních anestetik i hlavní antibiotika doporučovaná v těhotenství jsou kompatibilní i s kojením (paracetamol, penicilinová antibiotika apod.).
Vždy je nutné řídit se konkrétním léčivým přípravkem a doporučením lékaře.
Péče po porodu
Po porodu obvykle ustoupí hormonální vlivy a tím i krvácení dásní.
Kaz ani parodontitida však samy nezmizí.
Doporučení po porodu:
-
návštěva zubaře cca 6–8 týdnů po porodu
-
doplnění nebo dokončení odložených výkonů
-
profesionální hygiena po odeznění akutních hormonálních změn
-
případné odstranění epulidu (pokud přetrvává)
Praktický checklist pro těhotné ženy
Každodenní domácí péče
Ráno
-
Vyčistit zuby 2 minuty fluoridovou pastou
-
Vyčistit jazyk (snížení množství bakterií)
-
Pokud zvracíte: nejdřív jídlo, čištění až 30–60 min poté
Během dne
-
Pít vodu průběžně
-
Po jídle vypláchnout ústa nebo žvýkat žvýkačku se xylitolem
-
Omezit sladké/kyselé nápoje a „uzobávání“
Večer
-
Mezizubní hygiena (nit nebo mezizubní kartáčky)
-
Vyčistit zuby 2 minuty
-
Při zánětu krátkodobě antiseptikum (chlorhexidin 2–3 týdny)
Co dělat v jednotlivých trimestrech
1. trimestr
-
Informovat zubní ordinaci o těhotenství
-
Preventivní prohlídka, dentální hygiena
-
Akutní výkony neodkládat
-
Estetické a elektivní zákroky odložit
2. trimestr (ideální období pro ošetření)
-
Sanace kazů
-
Ošetření zánětlivých stavů
-
Extrakce při indikaci
-
RTG pouze při indikaci
3. trimestr
-
Poslední kontrola cca kolem 30.–32. týdne
-
Možné všechny nezbytné výkony s úpravou polohy
-
Vyvarovat se dlouhého ležení na zádech
Po porodu
-
Kontrola 6–8 týdnů po porodu
-
Dokončení odložených výkonů
-
Eventuální odstranění epulidu
Kdy kontaktovat zubního lékaře ihned
-
Silná bolest zubu
-
Otok obličeje nebo dásní
-
Horečka se zubní bolestí
-
Úraz zubu
-
Absces (hnisavé zduření)
-
Nekontrolovatelné krvácení z dásní
Co říct zubnímu lékaři
-
Týden těhotenství
-
Průběh (rizika, komplikace)
-
Aktuálně užívané léky a suplementy
-
Gestační diabetes / hypertenze / preeklampsie / rizikové těhotenství
-
Kontakt na gynekologa (při plánovaném větším výkonu)
Závěr: proč to celé má smysl
Zdraví dutiny ústní v těhotenství není „kosmetika“, ale součást prevence komplikací těhotenství.
Neléčený zánět a infekce v ústech jsou pro plod větší riziko než jakýkoli standardní stomatologický výkon.
Klíčová sdělení:
-
Preventivní péče a ošetření v těhotenství jsou bezpečné a doporučené
-
Druhý trimestr je nejvhodnější pro plánované výkony
-
Akutní problémy nikdy neodkládat
-
Rentgen při indikaci je bezpečný
-
Lokální anestezie je bezpečná
-
Fluoridová hygiena je přínosná
-
Pravidelná profesionální hygiena je prevence komplikací
Zdravá ústa matky = nižší riziko předčasného porodu a zdravější průběh těhotenství.